Paulo Coelho
Bojovník světla nikdy nerezignuje na své sny.
Menu:
Rozhovor s Paulem Coelho: Brazilský fenomén
Dávno tomu již bylo, když v časopise World Literature Today vyšel rozhovor jeden z mnoha rozhovorů s Paulem Coelho. Psal se rok 2003 a rozhovor dostal nadpis: The Coming Age of a Brazilian Phenomen.
Rozhovor s Paulem Coelho ke stažení (.pdf) - stáhněte si rozhovor s Paulem Coelho v českém překladu a přečtěte si jej kdykoliv.
Když jsem četl poprvé článek o Paulu Coelho, který ho představoval jako nového člena prestižní Brazilské literární akademie (Academica Brasileira de Tetras, ABL), ihned jsem ho kontaktoval. Nejprve proto, abych mu pogratulovat a také, abych ho požádal o krátký rozhovor pro World Literature Today, který on laskavě přijal.
Paulo Coelho, autor hledání vlastního já
Paulo Coelho (nar. 1947, Rio de Janeiro) je jedním z nejčtenějších autorů současnosti. Proč tedy někteří kritici nesouhlasí s jeho zvolením do ABL a jeho dílo nepovažují za nejlepší příklad současné brazilské literatury? Podezřívám některé kritiky z podceňování Coelha z důvodu jeho vypravěčské jednoduchosti.
Například román Alchymista získal autorovi uznání na celém světě. Používá jazyka pověsti, ale jen málokdy alegorii nebo metafory.
Paulovo poselství je velmi jednoduché a staré: radost leží v nalezení sama sebe.
Paulo Coelho je autorem hledání vlastního já a to ztělesňuje jeho literární pravdivost.
Brazilský fenomén
Tzv. brazilský fenomén je spojen s osobním hledáním a s příchodem Paula Coelha, jednoho z nejznámnějších spisovatelů.
Zdá se, že čím déle píše, tím více pochvaly od kritiky se mu dostává.
Jeho knihy se prodávají ve 150 zemích světa a byly přeloženy do 56 jazyků (dle výzkumu francouzského magazínu Lire z roku 1999). Tato čísla ukazují Paula Coelha jako druhého nejčtenějšího autora současnosti.
Nová etapa
Paulo Coelho vstoupil do nové etapy, jež se vyznačuje stvrzením jeho členství v ABL. A to i přes kontroverzní nominaci. Stoletá Akademie založená Machadem de Assis (1839 – 1908) podrobila Paula Coelha dvěma koly volby. Nakonec obdržel většinu hlasů a byl zvolen novým členem ABL, čímž překvapil mnoho konzervativních brazilských kritiků. Navzdory ohlasům kritiků je Paulo Coelho nejvýznamějším reprezentantem brazilské prózy, přestože jeho díla nejsou zasazena do prostředí Brazílie. To však nedělá jeho díla méně brazilskými, ale jen univerzálnějšími.
Následuje krátký rozhovor s Paulem Coelho, který se odehrál v červenci roku 2002 v portugalštině.
Tajemství literární alchymie
Glauco Ortolando: Nositel Nobelovy ceny Öe Kenzaburo jedno řekl, že Paulo Coelho objevil tajemství literární alchymie. Jsem si jist, že se mladší spisovatelé zajímají o toto tajemství. Vadilo by vám se o ně podělit?
Paulo Coelho: Žádná tajná formule neexistuje. Autor, který se nesnaží vyjádřit sám sebe a myslí jen na prodejnost a trh, může mít úspěch jednou, ale pravděpodobně se nebude opakovat, nebo ne takový, který by mu umožnil uživit se psaním. Já jsem dělal jen věci, které bych měl dělat, používám psaní jako prostředek vlastního poznání. Čtenáři jsou mi věrní bez použití nějaké formule.
Literatura uniká z kriticismu, protože ten se stává zpátečnickým. Výsledkem literární kritiky je síla prodat a ne zabránění prodat. Čtenář vidí realitu uzavřeněji a kupuje knihy, o kterých se dozví on, nebo jeho mysl. Následně tedy vznikají dvě skupiny: ti, kteří chtějí oživit minulost v přítomnosti, např. akademici jsou stále svázáni se starými tradicemi, a ti, kteří žijí v přitomnosti, tzn. čtenáři.
Glauco Ortolando: Kdo ovlivňoval vaše psaní v minulosti? Kteří brazilští nebo zahraniční autoři?
Paulo Coelho: Jorge Luis Borges, Jorge Amado, Henry Miller a William Blake.
Glauco Ortolando: Děj vašich příběhů je jen výjimečně zasazován do Brazílie. To je dalším důvodem ke kritice. Co si o tom myslíte? Považujete se za brazilského spisovatele?
Paulo Coelho: Jedna věc je psát o Brazílii a jiná je vidět svět očima Brazilce. Nikdo si nemyslí, že Hemingway byl Španěl, nebo že Henry Miller byl Francouz, přestože oba autoři psali o zemích jiných, než jsou Spojené státy.
Glauco Ortolando: Nedávno jste byl zvolen novým členem prestižní ABL i přes odpor některých konzervativních členů. Co bylo, dle vašeho názoru, důvodem ke změně jejich názoru?
Paulo Coelho: Odpor je nejen normální, ale je dokonce nezbytnou součástí procesu kreativity. Jádro ABL je složeno ze 40 členů a já jsem obdržel absolutní většinu hlasů (23), ačkoliv druhý kandidát měl excelentní literární kvalifikaci.
Brazilská akademie nepotřebuje trh a také nic nedostává. Důvodem mého zvolení byl fakt, že se mění kritéria pro zvolení a proto, že se v Akademii našly individuality citlivé k současné situaci (ne k minulosti a legendám), tak se mé dosazení stalo možným. Kulturní scéna se mění a lidé vidí, jak důležité je odložit pýchu a snažit se ocenit literaturu jako zrcadlo současnosti a ne něco, co leží na konceptu minulosti.
Literatura a politika
Glauco Ortolando: Vaše práce, jak se zdá, nezahrnuje politický či ideologický postoj. Bylo by správné předpokládat, že nejste loajální vůči nějaké skupině, nebo jsem jediný, kdo neumí číst mezi řádky?
Paulo Coelho: Moje litaratura je oproštěna od politického postoje. Téma člověka hledajícího vlastní identitu se neshoduje se starými kategoriemi pravice a levice.
Boom jihoamerické literatury
Glauco Ortolando: Bez takzvaného boomu jihoamerické literatury by nebyli takový autoři jako Maria Vargas Llosa, Gabriel García Márquez a Julio Cortáraz. Tito spisovatelé však byli nařčeni z toho, že obětují literární kvalitu vyšší čtenosti. Myslíte si, že je tento postoj ospravedlnitelný v dnešní éře masové komunikace?
Paulo Coelho: Rád bych řekl, že každý, kdo kritizuje tyto spisovatele, toho o literatuře příliš neví. Nikdo z nich nebyl pod tlakem komerce a ve svých pracech jsou velice upřímní.
Glauco Ortolando: Vaše knihy jsou čtenější, než díla kolumbijského autora Gabriela Garcíi Márqueze. Tím jste se tedy stal nejčtenějším jihoamerickým autorem vůbec. Můžeme konstatovat, že přišla doba boomu brazilské literatury?
Paulo Coelho: Po sedm let jsou mé knihy vyprodávány po celém světě. V mém případě nejde o otázku národního boomu proto, že brazilští autoři jsou velice odlišní a reflektují mnoho rozdílných prostorů. Jihoamerický boom byl vymyšlen kritiky.
Slavní autoři, jmenovitě Borges, Márquez a Vargas Llosa, se liší v tématech a stylu psaní. Jeden nemohl generalizovat a vytvořit módu užíváním literatury jako nástroje. Těmto autorům se dostalo slávy a proslulosti, protože psali kvalitní knihy a ne proto, že pocházejí ze stejného kontinentu.
Krajina života
Glauco Ortolando: Hlavním důvodem úspěchu vaší práce je doba, ve které žijeme. Od vyslovení smrti všem ideologiím se zdá, že zde existuje touha vrátit se do dob, kdy se více dbalo o životní podmínky. Vaše práce se setkává s touto touhou. Co si o tom myslíte?
Paulo Coelho: Smrt ideologií nebyla deklarována. Lidé budou vždy potřebovat ideál, jde o lidskou přirozenost. Člověk se ptá sám sebe: Bude můj život vždy takový, jako dnes? Jestliže je člověk inteligentní, pak dovolí lávě uvnitř vytéct ven a změnit krajinu svého života. Pokud ne, pak se bude snažit kontrolovat explozi. Z té bude využívat energii ve snaze udržet vulkám pod kontrolou. Byl jsem dost pragmatický na to, abych rozumněl jistým momentům ve svém životě. Je nezbytné odolat bolestivé explozi a radovat se z nové krajiny okolo sebe.
Existuje mnoho názorů na to, proč lidstvo vždy hledá svou etiketu, své způsoby chování. Můj přitel mi poslal příběh o muži, který se chystal říct své vnučce o dvou zvířatech, která se chystala obydlit jeho duši: o psovi, který ochraňoval, a o vlkovi, který pohltil vše, co mohl. Vnučka se ho poté zeptala, který z těch dvou je silnější. Silnější je vždy ten, který živí většinu. Záleží na okolnostech. Hlavní myšlenka lidstva již od počátku však je: respektuj své sousedy.
Glauco Ortolando: Obdržel jste důležitá vyznamenání v mnoha zemích, např. ve Francii, Německu, Itálii, Izraeli a Brazílii. Která z vyznamenání jsou pro vás nejdůležitější? Cítíte dnes větší společenskou odpovědnost, než když jste stál na začátku své kariéry?
Paulo Coelho: V každé z mých knih můžete objevit, kdo jsem. Reprezentuji mnoho rozdílných aspektů života, každý s vlastním trápením a radostí.
Nereprezentuji idealizovaný svět, ale jen jeden život.
Jsem odpovědný za každou řádku, kterou napíšu. Život se ale stále mění a já potřebuji zůstat pozorný vůči těmto změnám, aby mé knihy nebyly čím dál tím horší. To je má odpovědnost: být k sobě poctivý.
Dosáhl jsem, pro spisovatele těžko představitelný, status celebrity. Vím, že mohu použít svou známost v boji za věci, kterým věřím. To proto jsem se rozhodl založit Institut Paula Coelha, který se stará o děti a starší lidi v Brazílii, s roční dotací 300 000 dolarů. Také jsem se rozhodl spolupracovat s několika institucemi, kterým věřím. Jsem speciálním poradcem programu UNESCO pro pro duchovní sbližování a dialog mezi kulturami a člen Nadace Šimona Perése.
Nesuďme lásku, žijme ji
Glauco Ortolando: Vím dobře, že každá spisovatelova kniha je jako dítě a že spisovatel obvykle nerad mluví o oblíbených dětech. Kdybyste udělal výjimku a mluvil o své oblíbené knize, která by to byla?
Paulo Coelho: Odpověď leží v otázce. Všechny své děti milujeme stejně. Některé potřebuje více péče, než ostatní, ale bylo by nefér snažit se klasifikovat tu nebo onu knihu. Neměli bychom soudit lásku, mělli bychom jí žít.
Glauco Ortolano je brazilský spisovatel. V současné době vyučuje na Fakultě moderní literatury a lingvistiky na Univerzitě v Oklahomě. Působí také jako editor World Literature Today.
World Literature Today, duben 2003
Čtěte dál: Další zajímavosti, Životopis Paula Coelha.